POVODEŇ 23. 7. 1998

Rok 1998 byl poznamenán divokou 200 letou povodní na celém povodí Zlatého potoka a následně řeky Dědiny. Povodeň se nevyhnula ani obci Pohoří.

V druhé polovině července 1998 teploty stoupaly přes den až na 34° C a v noci na 22° C. Podorlická oblast se vyznačovala abnormálním suchem Ve středu 22. července navečer bylo vše “v normálu” vzhledem k minulým dnům – obloha bez mráčku, velké dusno, naprosté bezvětří. Domácí zvířectvo ani ptactvo nebylo slyšet. Jak se říká – ticho před bouří. To jsme ale ještě netušili, že teprve začíná neskutečná 13hodinová kalvárie s obrovskými přívaly vod. Její následky výrazně změnily ráz okolní krajiny a poznamenaly řadu lidských osudů.

Začněme ale od začátku. Odpoledne 22. července se nad Pohořím přehnala silnější bouře, ale bez deště. Jak rychle bouře přišla, tak rychle odešla a obloha znovu “zmodrala”. Když se kolem 19. hodiny opět začala stahovat mračna, čekali jsme další bouřku z tepla. A tím to vše začalo. Obloha byla stále osvětlená od blesků, hromy na sebe nenechaly dlouho čekat. Nejhorší ale byly přívalové lijáky. Kde ale tak silné bouřky s lijáky vznikly? Zde je odpověď Meteopressu: “Výraznější bouřky se začaly tvořit skutečně až k večeru na Alpách. V noci se rozšiřovaly v úzké linii podél rozhraní přes Vysočinu, která se stala dalším impulsem k jejich zesílení a tvorbě dalších bouřkových jader. Bouřky uspořádané do dlouhého řetězce pak jedna za druhou postupovaly kolmo k hlavnímu hřebeni Orlických hor a na jejich návětří se jednotlivé mraky (místy vysoké až 13 km) doslov a vyždímaly. Místy spadlo až 200 mm.”

Večer 22. července byla přerušena dodávka elektrické energie do obce. Tím bylo znemožněno používání veřejného rozhlasu.

23. července ve 3:40 hodiny podána starostovi obce telefonicky p. Fričem první zpráva o velké vodě ze štábu civilní ochrany okresu. Zpráva neobsahovala intenzitu ani rozsah velké vody. Již ve 4:00 hodin provedena za využití telefonu aktivace velitele SDH. Byla provedena běžná příprava na střežení a ochranu hráze podél řeky Dědiny. O čtvrt hodiny déle, tedy ve čtvrt na pět, byla obec bez telefonního spojení. Ve 4:30 hodin provedena kontrola stavu hladiny na Zlatém crku, zjištěn normální stav. Následně na to ve 4:50 hodin odesílá starosta obce Jaroslav Mervart spojkou (Chmelík ml.) hlášení o velké vodě na Obecní úřad v Českém Meziříčí. V 5:20 zabezpečen traktor s vlekem na případnou potřebu při ochraně ochranné hráze. Ten už ale bohužel nebyl potřeba, protože několik minut před půl šestou ráno nevydržela ochranná hráz kolem Pohoří nápor přívalových vln. Hráz byla porušena nad horní částí obce v délce asi 230 m. Z 211 nemovitostí se povodeň vyhnula jen asi 20 nemovitostem. Ostatní byly postiženy různě. Nejlépe na tom byli lidé s vytopenými sklepy. Asi nejhůře dopadli ti, kdo bydlí u trati ČD - zde se zakalená voda zastavila o násep, na které jsou položeny koleje a voda v bytech dosahovala výšky až 1,5 m. Voda se zde nahromadila a neměla kam odtékat. Na místní ČOV hladina vody dosáhla výšky celé 2 m. S vybřeženou vodou byl vyplaven i mazlavý kal, který ničil majetek více než voda sama. Chování vody bylo nevyzpytatelné a nelze mluvit o nějaké pravidelné vodní hladině. Daleko více byla zasažena v celé délce severní část obce, do které se voda valila od protržené hráze. Ochranná hráz se nakonec u žel. trati ČD stala překážkou. V části od trati ČD asi 300 m proti toku voda přetékala ochrannou hráz zcela opačně, od obce na louky záplavového území. V průběhu dopoledne (z Městského úřadu v Dobrušce) podána zpráva o stavu a potřebách orgánům Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou, Povodí Labe a SMS v Solnici.

Jak rychle voda přišla (23. července několik minut před půl šestou a během necelé jedné hodiny zaplavila celou obec, tak rychle obec opustila. Voda začala kulminovat před devátou hodinou ráno a v noci z 23. na 24. července zakalená voda “zmizela”. V sobotu 25. července se voda vrátila zpět do koryta Zlatého Crku.

Při této katastrofě nedošlo ke ztrátám na životech lidí, ani onemocnění z vlivu povodně. Zejména však u starších lidí byla narušena duševní rovnováha. Domy ani hospodářská stavení nebyly zničeny tak, aby musely být zcela nebo částečně odstraněny, přesto však škody dosáhly velmi vysoké částky. Odstranění škod bylo problémem hlavně pro staré a nemocné obyvatele, protože voda poškodila či zničila zařízení téměř každého domu. Ještě dlouho budou lidé při silnějších deštích myslet na to nejhorší...

Díky veřejnému vodovodu v celé obci a pohotovému zásahu správce VAKu a.s. Hradec Králové přepojení na zdroje z Polické pánve nebyla přerušena dodávka pitné vody do celé obce. Na dobu jednoho až několika dnů (dle stavu zatopení) byla přerušena dodávka elektrické energie. Vinou zničeného telefonního kabelu v Pulicích byla obec od brzkých ranních hodin bez telefonického spojení. Jediné spojení bylo možné pomocí sítě GSM. Zde ale vyvstal problém v nevybavenosti a v neznalosti obsluhy mobilního telefonu.

Již 23. července bylo možné na určitých místech zahájit asanaci nemovitostí. U železniční trati voda zůstala déle, protože se zastavila o trať a neměla prakticky kudy odtékat. Nebyly zde udělané propustě pod tratí – ty jsou zhotoveny na záplavových loukách. Zde byly zahájeny asanační práce většinou až v pátek nebo v sobotu. Následně na to byl 25. července zahájen odvoz zničeného majetku a naplavenin na skládku u Křovic. Orlická skládková a.s. udělala vstřícný krok a za uložení zničeného majetku a naplavenin nepožadovala žádné poplatky. Byly nasazeny nakladače a auta soukromých firem a akciové společnosti Silnice Hradec Králové.

24. července dopoledne zahájeny práce na obnově ochranné hráze. Týž den, tedy 24.7., začali místní hasiči i hasiči z okolí čerpat vodu z objektů a sklepů. V neděli 26.7. dodáno prvních 20 vysoušečů do domácností. 27.7. nastoupilo 10 vojáků z posádky Týniště nad Orlicí na pomoc lidem, kteří nestačili s vlastními silami. Později byla skupina posílena o 20 vojáků. Velkým přínosem také byla dodávka čisticích, úklidových, dezinfekčních a jiných prostředků od občanských organizací a aktivistů jako např. ADRA, CHARITA, … Již v úterý 28.7. byla postupně obnovena dodávka el. energie do celé obce. Ve středu 29.7. byl obnoven provoz místního rozhlasu. Ve středu byl také obnoven provoz na trati ČD po montáži provizorního mostu. Zahájeno také vyplácení finančních prostředků jako sociální výpomoc od Okresního úřadu postiženým domácnostem na potraviny a ošacení. Dnem 3.8. ukončen svoz znehodnoceného majetku a naplavenin přímo od domů a po obci byly rozmístěny 3 kontejnery od firmy AUTO SAS Solnice, které byly pravidelně vyprazdňovány. 7. srpna byl proveden preventivní postřik proti přemnožení komárů. 14.8. zcela obnovena narušená ochranná hráz. Práce prováděla a.s. Silnice Hradec Králové. Jednalo se o nejvýznamnější akci, která měla zabránit opakující se povodni. Ve dnech od 14. do 28. 8. pracuje skupina 10 vojáků pro ZD Dobruška. Je prováděna hrubá očista pozemků v katastru obce Pohoří od naplavenin.

Červencová povodeň založila reálný podnět k mimořádným, zejména vodohospodářským, pracím pro zbytek roku 1998 a následující rok 1999. Z těch nejdůležitějších:

  • částečná přeložka ochranné hráze, aby byla odstraněna náporová část v horní části u Opařiště
  • nový, kapacitně větší, železniční most na tzv. Staré řece
  • oprava a úprava části Lité poblíž trati ČD
  • úplná obnova činnosti čistírny odpadních vod
  • pročištění celé kanalizace po obci od nánosů
  • obnova a zvětšení průtočnosti na Zlatém crku po celé obci z původní dvouleté na pětiletou vodu
  • opravy zasažených místních komunikací, v prvé řadě místní komunikace od Voborníkových k Zácným (MK 1c)
  • opravy a revize celého rozvodu veřejného osvětlení
  • opravy státních komunikací po obci a mezi Pulicemi a Pohořím
  • opravy nemovitostí zasažených povodní v majetku obce, zejména: PKS, ZŠ, MŠ, tělocvična, obecní hostinec

Zbývající dny v červenci a větší část srpna byly opět teplé a suché. Všem popovodňovým pracím přispívalo krásné slunečné počasí s lehce foukajícím větrem. Mokré zdi domů na zimu alespoň trochu proschly. Vlivem povodně, kdy země výrazně nasákla vodou, nastal neobvyklý vzrůst ovoce, zejména jablka a hrušky. Veškerá zelenina i kořenová byla zničena povodní, a tentýž osud potkal sklizeň brambor. Kde přešla voda, nebylo co sklízet.

V září bylo spíše střídavé počasí, převládalo však počasí deštivé, což se projevilo dvojím vybřežením Dědiny a to 13.9. a 16.9.. Díky opravené hrázi však voda zůstala za ochrannou hrází a neškodila. Díky častým silným dešťům na horách i v podhůří došlo 28. října opět k vybřežení řeky Dědiny.

V dubnu 1999 byly vráceny všechny vysoušeče. V červnu 1999 dostala Tělovýchovná jednota příspěvek od obce 15.000 na opravu hřišť po povodních.

Občanům byly poskytnuty půjčky pro opravu škod způsobené povodní. Celkově jsme dostali státní dotaci 1.000.000 Kč (půjčky pro občany na povodně) - pokryti byli všichni žadatelé, částkou 60.000 Kč/os. se splatností na 5 let.

V prosinci 1998 obec získala a vyplatila povodňové sociální dávky. V programu pomoci dětem vyplaceno 164.000 Kč, sociální dávky důchodcům 240.000 Kč. O rok déle, tedy v prosinci 1999, se vyplatilo už jen 46.000 Kč.

A co říci závěrem? Potěšitelné je, že si lidé v nouzi dokáží pomáhat a nezapomínají na potřeby svého bližního. S odstupem času už nezbývá, než poděkovat všem, kteří nepropadli panice a statečně pomáhali ostatním. Na prvním místě patří poděkování místnímu hasičskému sboru, který od prvních chvil bez váhání pomáhal všem obyvatelům Pohoří, i když jim jejich dům "plaval" a zároveň dnes již bývalému starostovi obce, Jaroslavu Mervartovi. Udělali zde velký kus práce, za což jim patří největší dík. Dále poděkování patří Policii ČR, civilní obraně a vojákům za pomoc při likvidaci škod. Velmi důležitá byla i pomoc humanitárních organizací - ADRA, Charita a další. Díky také patří Okresnímu úřadu v Rychnově nad Kněžnou, který se snažil co nejdříve pomoci obyvatelům a zmírnit tak následky povodní. A nakonec díky všem, kteří jakýmkoli způsobem pomáhali postiženým obyvatelům naší obce.

Největší historicky zachycená povodeň, jakou kdy obec zažila, byla v červenci roku 1798. Bylo zaplaveno 40 stavení z tehdejších 45. Nyní velká voda přišla v červenci roku 1998, kdy bylo zaplaveno téměř 200 domů (obytných částí) z 211 evidovaných. Nezbývá než doufat, že další velká ničivá povodeň je "naplánovaná" až na červenec roku 2198. Snad se naši potomci na ni připraví lépe...

letecký snímek horní části obce včetně ochranné hráze (rok 1998)
letecký snímek horní části obce včetně ochranné hráze (rok 1998)


Fotografická dokumentace povodně:

silnice od Dobrušky směrem k Juráskovým (čp. 80) (rok 1998)
silnice od Dobrušky směrem k Juráskovým (čp. 80) (rok 1998)
mostek u Medkových (čp. 136) (rok 1998)
mostek u Medkových (čp. 136) (rok 1998)
připlavaný Trabant u Dvořáku (čp. 139) (rok 1998)
připlavaný Trabant u Dvořáku (čp. 139) (rok 1998)
Mervartovi (čp. 29) (rok 1998)
Mervartovi (čp. 29) (rok 1998)
dvůr u Medkových (čp. 136) (rok 1998)
dvůr u Medkových (čp. 136) (rok 1998)
Maulisovi (čp. 34) (rok 1998)
Maulisovi (čp. 34) (rok 1998)
železniční trať - zničený most včetně kolejí (rok 1998)
železniční trať - zničený most včetně kolejí (rok 1998)
železniční trať - zničený most (pohled z luk) (rok 1998)
železniční trať - zničený most (pohled z luk) (rok 1998)
Šolcovi (čp. 30) (rok 1998)
Šolcovi (čp. 30) (rok 1998)
Postlerovi (čp. 38) (rok 1998)
Postlerovi (čp. 38) (rok 1998)
Fialovi (čp. 191) (rok 1998)
Fialovi (čp. 191) (rok 1998)
takto vypadala většina koupelen... (rok 1998)
takto vypadala většina koupelen... (rok 1998)
Přibylovi - kuchyň (čp. 11) (rok 1998)
Přibylovi - kuchyň (čp. 11) (rok 1998)
fotbalové hřiště... (rok 1998)
fotbalové hřiště... (rok 1998)
v popředí Zácný (čp. 137), v pozadí Přibyl (čp. 58) (rok 1998)
v popředí Zácný (čp. 137), v pozadí Přibyl (čp. 58) (rok 1998)
Dvořák (čp. 44) (rok 1998)
Dvořák (čp. 44) (rok 1998)
silnice směr České Meziříčí, v pozadí Jandáček (čp. 175) (rok 1998)
silnice směr České Meziříčí, v pozadí Jandáček (čp. 175) (rok 1998)
Grimovi (čp. 138) (rok 1998)
Grimovi (čp. 138) (rok 1998)
Kuskovi - při povodni neobydleno (čp. 141) (rok 1998)
Kuskovi - při povodni neobydleno (čp. 141) (rok 1998)
silnice směr České Meziříčí (v pozadí železniční trať) (rok 1998)
silnice směr České Meziříčí (v pozadí železniční trať) (rok 1998)

Závěrem pro představu vkládám mapu plošného rozložení srážek za 24 hodin, autor Povodí Labe.

mapa plošného rozložení srážek za 24 hodin (rok 1998)
mapa plošného rozložení srážek za 24 hodin (rok 1998)

Tolik na památku katastrofické povodně z července 1998.


přesun na začátek stránek na začátek stránky přesun na začátek stránek |

(c) 2000 - 2017 Jan Jurásek, kronikář obce.